Kamenná kašna s keramickými reliéfy v parku při Šimsově sanatoriu

Sulická 120/61, Krč, Praha 4

V roce 1893 dal Emil Pavlikovský postavit pro své lázně na okraji lesa v Dolní Krči dva objekty "Radost" a "Rozkoš", následně pak další budovy "Inka" a "Orient". Roku 1901 budovy s přilehlými pozemky odkoupil dr. Jan Šimsa a zřídil tu nervové sanatorium. O osm let později, tedy v roce 1909 proběhla výstavba centrální budovy sanatoria "Vita Nova" s náročně řešenými interiéry a fasádami v secesním stylu. Budova byla postavena podle návrhu architekta Bohuslava Černého. V roce 1916 bylo sanatorium zavřeno a po skončení 1. světové války bylo nabídnuto k prodeji. Pak v roce 1920 se v budově usídlil Kojenecký ústav a pro tento účel slouží dodnes.

Samozřejmě, že v takovém komplexu nesměla chybět ani kašna. V prostoru před centrální budovou stály kašny hned dvě. První (která se do dnešních dob nezachovala) tvořil kruhový bazének uprostřed s umělou skalkou a vodotryskem. Hned za ní je schovaná nízká kamenná stavba, po jejíž stranách jsou keramické reliéfy ženské postavy držící v obou rukách Aeskulapovu hůl. Uprostřed je na kamenném výstupku umístěno keramické těleso nesoucí drobné modré umyvadlo s odtokem, odkud však přicházela voda je otázkou, protože v dnešní době je nefunkční. Nad ním je keramický reliéf dívky držící mušli. Tyto keramické reliéfy se dost podobají tvorbě Stanislava a Vojtěcha Suchardových, ale jestli se skutečně jedná o jejich dílo se mi nepodařilo zjistit.

(fotografie zaniklé fontány pochází z facebookové stránky Dětského centra při FTN)