Kašna na dvoře Kolowratského paláce
Valdštejnská 10, čp. 154, Malá Strana, Praha 1
Současná, pozdně barokní podoba paláce, je výsledkem přestavby po roce 1776, provedené patrně podle plánů arch. I. J. N. Palliardiho. Na tomto místě se původně nacházela renesanční stavba z období kol. roku 1593, přastavěná v období po roce 1600 z iniciativy Lobkowiczů, tehdejších majitelů, v pozdně renesanční palác. V majetku Kolowratů se octl až v roce 1886, když se předtím v jeho držení vystřídala řada majitelů (mj. Götzové, Černínové či Windischgrätzové). V roce 1918 se objekt stal majetkem Československé republiky a v současné době náleží ke komplexu budov Senátu Parlamentu České republiky.
Palác má trojúhelníkovou dispozici a jeho křídla svírají nepravidelný vnitřní dvůr, přičemž budovy jsou, až na hospodářskou část, dvoupatrové. Fasádě hlavního průčelí dominuje především střední risalit s půlkruhovými okny v 1. patře (prostřední zdobí erb Černínů z Chudenic), pilastry vysokého řádu a trojúhelným štítem na vrcholu. Okna přízemí kryjí původní barokní mříže, vstup tvoří jednoduchý edikulový portál s pilastry a střešní partie zdobí štítové vikýře a atika.
Některé místnosti v přízemí si zachovaly pozdně renesanční a barokní klenby. Pozornost zaujme hlavní, pozdně barokní pilířové schodiště. Interiéry byly novorokokově upraveny po roce 1886.
S palácem jsou spojena politická jednání v letech 1938 - 1939, v souvislosti s podpisem mnichovské dohody a zřízením Protektorátu Čechy a Morava.
Palác právě prošel kompetní rekonstrukcí a budou zde mít nově sídlo kanceláře Senátu.
Na dvoře paláce se nachází kašna. Tvoří jej pískovcová obdélná nádrž zasazená v nice zdi. Voda vytéká z trubky, která byla při rekonstrukci kašny zasazena do niky. Do té doby byla fontána prakticky nefunkční.
Tiscali Pragensia; https://pragensia.tiscali.cz