Zaniklá Krocínova kašna

Staroměstské nám., Staré Město, Praha 1

Kašna stávala na náměstí od roku 1591, kdy ji tady v centru Starého Města vystavěl z načervenalého sliveneckého mramoru rudolfinský kameník Jindřich Beránek, jemuž se říkalo Pražák. Autor sice není jednoznačně jistý, ale některé historické prameny ukazují právě na zmíněného kameníka. 
Krocínova kašna, které se také říkalo Staropražská, byla manýristické dílo, které se již bohatstvím forem, maskami, kartušemi, girlandami či věnci s ovocem, blížilo k baroku. Zdobily ji alegorické postavy, erb Starého Města a Krocínův štít. Třináctiboká kašna s reliéfy zvířetníku byla zpevněna pilířky v nárožích a na nich byly ženské alegorie Ctností. V třináctém boku pluky dvě sirény a dva delfíni. Čelo kašny zdobil a zároveň chránil sloupek s reliéfem sv. Václava a městský znak. Na sloupku na dvou delfínech seděl Neptun. Uprostřed kašny byl vztyčen pilíř se sochami čtyř živlů: vodu reprezentoval Neptun, zemi Tellus, oheň Jupiter s blesky a vzduch Minerva. Bohové podpírali nádrž s reliéfy mořských panen a chrličů. Vl. Denkstein se svými spoluautory v publikaci "Lapidarium Národního musea (1958) za některé postavy na kašně opatrně klade otazník. Odborníci se snad shodují alespoň v názoru, že kašna je dílem českého kameníka. Staropražská kašna se podobala způsobem zpracování i náměty lounské kašně, kterou vytvořil kameník Strašryba v roce 1572. Ani ta se ale nezachovala, když zestárla, měšťané z Loun ji zbořili. 
Krocínova kašna byla napájena vodou ze staroměstského vodovodu, přítok však měla poškozený již v roce 1614 a v 18. století už vůbec nebyla v provozu. Proto radní Starého Města nechali kašnu rozebrat. Žel rozebírána byla zřejmě tak nešetrně, že došlo k jejímu poškození. Jiří Kohout a Jiří Vančura v publikaci "Praha 19. a 20. století (1986)" uvádějí, že po zboření ležela v obecním stavebním dvoře, odkud byla tajně v noci na čtyřiceti vozech převezena a zazděna do základů žižkovské plynárny. Odvolávají se na A. Novotného a jeho práci "Uliční osvětlení Prahy" z roku 1940. Jiná literatura běžně uvádí, že fragmenty Krocínovy kašny jsou uloženy v lapidáriu Národního muzea. Pan doktor Sršeň z Národního muzea, uvedl vše zasvěceně na pravou míru. Krocínova kašna, vůbec největší kašna jaká kdy byla vybudována na našem území, byla po zbourání žižkovské plynárny znovu ze základů stavby vyzvednuta a uložena v roce 1910 v lapidáriu Národního muzea. Některé části se však nenávratně ztratily. O rekonstrukci kašny se pokusil už během 1. světové války sochař Vlček a v roce 1916 ji vystavoval v hotelu Beránek na Královských Vinohradech. Instalované dílo zachytil na snímku fotograf a papírník Zikmund Reach. 
Kašna připomíná jméno slavného primátora z let 1584-1605 Václava staršího Krocína z Drahobejle. Vlastním jménem se jmenoval Šafránek, latinsky crocus - šafrán. 
Obraz Krocínovy kašny od malíře Rudolfa Alta lze též spatřit na zámku v Konopišti. 
Fotografie zde uveřejněné jsem pořídil v Lapidáriu Národního muzea. Model pravděpodobného vzhledu kašny vytvořil B. Vlček v roce 1909. 
Historické ilustrace: 1. Detail z obrazu Rudolfa Alta z roku 1843; 2. Fotografie z roku 1860; 3. Zakreslení kašny od Viléma Kandlera těsně před zbouráním v roce 1862. 
(historické ilustrace použity z: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/katerina-beckova-.php?itemid=17256 )