Kašna v usedlosti Cibulka

U Cibulky 1, čp. 118, Košíře, Praha 5

Původně se na tomto místě nacházela zemědělská usedlost , o které první zmínky pocházejí ze 14. století. V 16. století objekt vlastnil rod Cibulkových z Veleslavína, po němž místo získalo své jméno. V roce 1817 zakoupil usedlost bývalý passovský biskup kníže Leopold Leonard Thun-Hohenstein a přeměnil ji na své letní sídlo. Původní usedlost nechal přestavět v klasicistní empírový zámeček ozdobený plastikami. Kolem ústředního dvora byly patrové obytné budovy a hospodářské budovy i různé drobné účelové stavbičky ve tvaru romantických hrádků jako např. psí boudy, holubníky aj. Nad průjezdem jedné z hlavních budov byla vystavěna nízká věž s cibulovou bání s věžnimi hodinami. 
V letech 1818 - 1824 zde biskup založil rozsáhlý anglický park, nechal zde vysázet nejrůznější druhy stromů, takže vzniklo zajímavé arboretum, a obohatil ho o množství drobných staveb a sochařských děl z nichž jen velmi málo se dochovalo do dnešní doby. Usedlost i park zdobily plastiky od Václava Práchnera, Josefa Berglera, Josefa Malínského a Václava Nedomy. Protože biskup Thun-Hohenstein se mimo jiné zabýval také fyzikou a mechanikou, umístil v parku také různé mechanické figury. Například v poustevně bývaly dvě dřevěné loutky poustevníků, jeden ležel na slámovém loži, druhý seděl u stolu a četl Bibli. Když se šláplo na práh, poustevník u stolu povstal a žehnal. V umělé hradní zřícenině bývala socha rytíře v brnění s mečem, která se mechanicky pohybovala při zatáhnutí za páku. 
Dodnes je v parku Čínský pavilon z roku 1822. Tvoří ho miniaturní pagoda osmibokého půdorysu s ustupujícím patrem a prohnutou špičatou střechou. Nahoře bývala měděná postava číňana s deštníkem, který se podle větru otáčel jako korouhvička. Na vyhlídkové terase bývaly kdysi další čtyři čínské postavy - dva muži a dvě ženy. Celý objekt je dnes ve velmi špatném stavu a slouží jako noclehárna bezdomovců. Asi nejvíce zachovalou stavbou je čtyřboká kamenná rozhledna, ze které je ještě dnes poměrně pěkný výhled na Prahu. Věž je 13 metrů vysoká, schodiště na ní vede po jejím obvodu a čítá 68 schodů. Rozhledna je celoročně veřejně přístupná. 
V areálu zámečku a v parku kdysi bývalo velké množství různých vodních staveb; kašen, fontánek, jezírek. Do dnešní doby se zachovaly pouze fragmenty. Ve dvoře usedlosti je k vidění kašna zasazená do niky jedné z hospodářských budov. Tvoří ji pískovcová obdélná nádrž a plasticky zdobená rokaj v jejíž spodní části býval zřejmě chrlič. Další pozůstatek zřejmě fontány je v bývalé vyvýšené zahradě hned vedle usedlosti. Zachován zůstal pouze osmiboký pískovcový bazén. Nedaleko něj se nachází zbytek tzv. Práchnerovy stély, toskánského sloupu vztyčeného na počest návštěvy císaře Františka I.